JÁ A CHLEBA Když jsem vyrostla z klasického dětského zbožňování bílých tukových rohlíků, dala jsem se na chleba. Nejvíc jsem zbožňovala čerstvý s křupavou kůrkou a existoval pouze jeden, který splňoval mé požadavky na chuť. Byl samozřejmě z pekárny a v hojném množství obsahoval bílou mouku, takže když jsem začala …
Ve zběsilém pražském životě je třeba hledat úniky do přírody v nejbližším okolí, perfektní lokalitkou je právě Prokopské údolí, kde je hezky i na podzim a v zimě! (Pokud tedy tím hezky myslíme zima, několikacentimetrový vrstvy hlíny na podrážkách a zrádné cestičky dolů z vrcholků… Já to teda beru!) Foceno …
První a zároveň asi nejlepší dystopie, kterou jsem četla. Jako náctiletá puboška jsem si ji v knihovně vybrala kvůli zajímavému přebalu s červenými punčoškami, ale s každou stránkou mě přebal knihy zajímal míň a míň. Husí kůži jsem měla snad skoro celou dobu… Teď hrozí lidstvu sice spíš přelidnění, ale …
Dlouhou dobu jsem se vyhýbala klasickému čistícímu prostředku na nádobí a preferovala raději ty s označením eco, vegan atp., ale stejně to pořád nebylo ono. Co například ta děsivá plastová houbička, která měla občas trvanlivost jen pár dnů (záleželo na výrobci) a vyhodit ji šlo jenom do směsného odpadu? Takže …
Když po Vánocích Prahou v lehkém větříku vlály útržky balicích papírů, protože už se zkrátka povánoční papírový odpad nedal narvat do přetékajících modrých kontejnerů, posedla mě náhlá inspirace sepsat několik šikovných způsobů, jak se takovému plýtvání vyhnout. Tyto poslední Vánoce byly jiné i pro mě a papírového odpadu bylo minimum, …
Kavárna Hlína je pro mě jedno z nejrozkošnějších zákoutí Prahy. Schovaná v Kampusu Hybernská, plná kytek a mňamózních pochutin. V létě je tam ta nejlepší domácí zmrzlina, stačí na ni pomyslet a sliny se sbíhaj. Čočce mýho analogu neunikla!
Na rozdíl od Černooké, kterou jsem slupla za jeden den na letní dovče, nedočkavá konce, Tamařino souhvězdí jsem si šetřila a dávkovala po kouscích. Důvod byl jednoduchý: při čtení týhle úžasný knížky se mi vždycky navodila jakási příjemná, podzimno-zimní atmosféra, tudíž jsem chtěla příchod posledních stránek přirozeně co nejvíc oddálit. …
Zuby nehty. Nostalgický noční čtení. A hlavně děsivý. Někdy před deseti lety mi tohle na skautském táboře předčítala jedna z vedoucích, ale jestli jsem si myslela, že se teď budu bát míň než tenkrát, krutě jsem se mýlila. Obzvlášt Živý plot Karel a Vlasy mi nahání husí kůži, kvůli Chichichi …
Kouzlo analogového focení mě uchvacovat nepřestane nikdy, ale opět jsem v rámci minimalismu a ekologie přijala do svého života něco nového, něco moderního. Digitální foťák. Ovšem kdo by odolal fujifilmu, který ten úžasný analogový pocit alespoň evokuje? Lámala jsem se dlouho, ale fujifilm mě dolomil úplně. Na tom ale nakonec …
Přestože mám svýho chlapa fakt ráda, s Jane jsem strávila v posteli už hodně času… Válela jsem se tam s ní večer, v noci i ráno, už někdy od 13 let, a ani tahle láska nijak nezeslábla. V Úskalí lásky můžeme najít několik nejranějších próz, často psaných v dopisech, ale …
