Je začátek listopadu a já pózuju před vánoční scenérií s knížkou vánočních povídek v ruce a snažím se tvářit děsně svátečně, což mi jde docela dobře vzhledem k tomu, že prvně držím v rukou tenhle skvost, ve kterém si hoví i moje povídečka Zub času. Vánoce v listopadu ale nejsou …
Knížky jsem zbožňovala odmalička. Moje babča mě naučila číst už někdy ve čtyřech letech, protože se tou dobou učil v první třídě číst můj brácha a já jsem u ničeho samozřejmě nesměla chybět. Teda. Aby to nevypadalo, že se tady vychloubám, jaký jsem byla geniální dítě, tak musím podotknout, že …
Tak už se mi konečně moje mimi taky dostalo do rukou. Do té doby jsem viděla akorát návrh obálky závěrečného dílu týhle mojí trilogie a neměla jsem nejmenší tušení, že hřbet knihy má mou milovanou barvu – oranžovou! Barvu ohně a barvu podzimu. A sama se divím, jak to sedí …
Né, né, ještě jsem nepohřbila své spisovatelské ambice. Místo toho jsem radši pohřbila jednu ze svých postav, i když teda – očividně – falešně. A hurá, po víc jak půl roce od dopsání se to konečně začíná pořádně rýsovat. Za nádhernou obálku jsem opět vděčná Kateřině Boudriot Bažantové, kterou už …
Tak jsem to konečně dopachtila. Před dvěma týdny jsem dopekla Falešnému románu a Falešnému sňatku sourozence. Rukopis jsem odevzdala, takže teď zrovna napjatě čekám, co bude dál. Nějakou chvilku asi ještě budu napjatě čekat dál, ale o vývoji určitě podám info. Další moje veledílo bude bakalářka, ale v mezičase bych …
