Ve věci nedočítání knih/nedokoukávání seriálů jsem často zaseknutá a nedokážu si říct, že ten čas tomu věnovanej prostě nestojí za to, když mě to nebaví a netěší tak, jak by mohlo… Je to něco, na čem se snažím pracovat, protože někdy je fakt hrozná blbost obětovat hodiny času knížce, která mě nebaví nebo se mi nečte dobře. U Včeličky jsem si zase po dlouhé době dovolila něco nedotáhnout do konce, i když tam jsem neměla takové dilema, protože jsem knížku přečetla už před lety. Vypráví příběh nigerijské uprchlice Včeličky a londýnské novinářky Sáry, které se za dramatických okolností setkají na pláži v Nigérii. Po nějaké době se Včelička dostává do Anglie a Sáru vyhledá, což spustí další sled tristních událostí, které Sáru i Včeličku přimějí zjistit hodně jedna o druhé i o sobě samých… Co se tenkrát událo na nigerijské pláži zůstává po většinu románu skryto mezi řádky, což čtenáře nutí číst dál a dál, jen já jsem to už nějak nezvládala. Navzdory poměrně lehkému stylu psaní knížka pořád pojednává o hodně depresivních životních zkušenostech a osudech, a na to už já jaksi nemám kapacitu. Teď se radši držím veselejších témat, ale komu depky nevadí, ten tuhle knížku zcela jistě docení.🧡

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *