První výlet s Leontýnkou 🤍 Památník Karla Čapka byl sice na zimu zavřenej, takže občerstvení v zahradě letního sídla spisovatele se nekonalo, zato nebyla nouze o krásné trasy v okolních lesích.🌲🌲🌲 Zvolili jsme navíc liduprázdné vedlejší lesní cesty, a tak se dá říct, že jsme na své pouti potkali víc …
Na objevování nám v naší rodné zemičce zbývá pořád nespočet míst, ale na některá zamilovaná se čas od času vracet prostě musíme – areál ondřejovské hvězdárny je jedno z nich. 🧡 Posledně nám vyšlo i idylický počasí, to teď už bychom se jen tak vyhřívat na zemi asi vážně nemohli.
Mít tohle kousek od hnízdečka je splněnej sen. 🧡 V poslední době jsem tam sice popravdě už moc často nedolezla a spokojila se s kratšími a bližšími procházkovými trasami, ale těším se, že budu v následujících měsících zase pozorovat proměny ročního období v tomhle smíšeném lesíku u rybníka… I když …
Čtvrtý společný podzimní víkend v Krkonoších 🍁. Máme to vlastně takovou každoroční tradici místo dárků k zářijovému výročí, protože po žádných hmotných věcech netoužíme a na nóbl restaurace taky zrovna nejsme. Hory a příroda to holt jistěj!🌿⛰🤎Pěkně se zachumlat do několika vrstev a jen se toulat po venku, fotit každý …
Babí léto v jedné z nejkrásnějších zámeckých zahrad, kterou jsem kdy navštívila. Jen škoda, že je veřejnosti přístupná jen část této džungličky, protože zbytek je využíván jako golfové hřiště, ale i v tom malém kousíčku jde najít spousta nádhery…
Soutěska řeky Aare, skvělý výlet půl hodinky od Interlakenu, a to i když se počasí zrovna nevydaří. Déšť dává totiž tomuhle místu taky svoji specifickou atmosféru.
Ještě kousek léta před definitivním příchodem podzimu… I když tyhle fotky vznikly popravdě na jaře a z koupání v květnové Rozkoši si tehdy má drahá polovička málem nachladila ledviny, takže tahle koupačka v mých vzpomínkách tolik hřejivá není. První jarní horka jsou holt zrádná!
Trochu strastiplná hodinová cesta v rozvrzaném dřevěném vláčku narvaném k prasknutí turisty, vyplněná převážně snahou nesklouznout z naleštěné dřevěné lavičky při prudké cestě nahoru a pokusy uklidnit uřvanýho čoklíka, za to nakonec fakt stála. Tohle byly asi největší nádhery Švýcarska, které jsme tam letos viděli: Schynige Platte.
Na Slánské hoře. 🏔 Měl to být lenivý výlet kousek od domova, ale ten výstup mě nakonec docela zmohl, i když mě teda momentálně zmůže i výstup po schodech do prvního patra, ale i tak – nutno podotknout, že Slanská hora je docela prudkej krpál.
